Zajištěnou obranu Havířova rozmetly kadaňské přesilovky

Každý trenér naordinuje svým svěřencům před zápasem určitou taktitku. Pak buď jen stojí na střídačce, přihlíží a chválí, jak se jeho mančaft činí nebo naopak bezmocně rozhazuje rukama, provádí rošády v sestavách a snaží se, aby unikající vítězství ještě sebral do své kapsy. Hráči spolu svádějí urputný boj na ledě a trenéři vedou jejich kroky na neviditelných nitkách. Někdy se ale všechny spojnice zpřetrhají..

Současný „první muž“ Havířovské hokejové společnosti Jiří Režnar tušil, že cesta na západ Čech nemusí být vůbec snadná. Soupeř bývá často nevyzpytatelný, a proto je potřeba hráčům důrazně připomenout, kde jsou jeho slabiny a kde silné stránky. V rozhovoru přiznává, že předem promyšlená taktika ztroskotala a obrátila vývoj utkání: „Dnes jsme do Kadaně přijeli hrát ze zajištěné obrany, ale moc to nevypadalo, jen necelých šest minut jsme plnili své předsevzetí. Pak jsme dostali dva rychlé góly během minutky a to rozhodlo celý zápas. Kadaň má velice dobré mužstvo, čtyři stejně silné pětky a to se potvrdilo i v minulém kole, kdy zvítězila nad Českými Budějovicemi. Čekal jsem, že soupeř nastoupí do utkání aktivně, protože když porazíte favorita soutěže, tak máte v sobě neuvěřitelnou sílu. Začátek utkání jsme bohužel nechytli, dostali jsme dvě branky v jedné minutě.“ Režnar si přesto nemyslí, že by v přípravě něco podcenil: „První třetinu byla hra dost ustrašená, druhou jsme se trošku zvedli a začali jsme hrát to, co jsme chtěli. Ale bohužel jsme zase inkasovali, ačkoli jsme hráče upozorňovali na to, že Kadaň hraje dobře na dlouhé přihrávky ve středním pásmu. A my jsme ho dost pouštěli.“

V celém utkání se Havířov dostal čtyřikrát do oslabení a hned ve dvou případech inkasoval. „Samozřejmě, když hrajete v oslabení, tak jeden na ledě citelně chybí. Hráčům jsme připomínali, že Kadaň hraje přesilovky dobře a dává z nich hodně gólů. Bohužel, když soupeř přesilovku sehraje rychle, tak jeden náš hráč opravdu chybí. My jsme hráli jedno přečíslení a za dvě minuty jsme se ani nedostali ke střele. Minutu jsme potřebovali k tomu, abychom se vůbec probojovali do pásma. A to je ten rozdíl,“ s povzdechem dodává havířovský trenér. „Kadaň teď hrála dvě utkání po sobě na domácím ledě, my jsme hráli naopak dvakrát venku. Ten herní projev doma-venku je pak úplně jinačí, někteří hráči se vůbec nedostávají do hry, protože mají strach. Ti mladší zase ještě nejsou pořádně vyhraní. Všechno chce svůj čas.“

Na otázku, zda by jako trenér svým svěřencům v zápase něco vytknul, odpověděl: „Určitě. Obránci a vlastně všichni zapomněli na to, co jsme si říkali. Jestliže inkasujeme pět gólů, tak defenzíva moc nefungovala. Takže si myslím, že ačkoli je hokej hra chyb, tak kdybychom přistupovali k soupeři zodpovědněji, tak jsme vůbec nemuseli tolik gólů dostat.“

Ani druhý kadaňský lodivod Miroslav Novák si nepředpokládal, že Havířov bude lehkým soupeřem: „O dnešním utkání si každý myslel, že po výhře s Budějovicemi, to bude procházka růžovým sadem. Ale my jsme věděli, že Havířov nebude hrát stejně jako Budějovice víc dopředu. Naopak nastoupil jinak, dozadu, bránil v pěti. Věděli jsme, že to bude těžké a také jsme se poctivě připravovali. Klíčovým momentem byly první dva góly, které rozhodly o celém zápase.“

Domácím se povedl téměř husarský kousek, když v utkání zužitkovali dvě přesilové hry ze čtyř. „Řekl bych, že je to souhra několika věcí. Důležité je, že chodíme před bránu a i obránci střílí. Druhá věc je psychika, kluci si věří. Dali pár gólů z přesilových her a sebevědomí jim stoupá. Ale záleží i na štěstí. Dnes jsme viděli teče, které možná ani nechcete udělat, ale puk stejně do brány spadne,“ s úsměvem podotýká Novák k perfektní bilanci.

Zamyslí se až ve chvíli, kdy stojí před otázkou, proč zatím Kadaň předvádí dvě tváře? Doma prakticky výhradně vyhrává, ale venku se jí příliš nedaří. „Tohle se dá těžko hodnotit, venku máme spoustu šancí, ale nedáváme góly. Dneska jsme nastoupili a dali dva hned na začátku. Třeba v Brně nebo ať vezmu jakýkoli jiný zápas, tak tam ty šance máme také, ale nedotáhneme koncovku. Většinou prohráváme a musíme to dohánět. To je pak věc, která nám moc nesedí. V koncovce nám chybí trocha štěstí a možná i víc důrazu,“ spatřuje důvody diametrálního rozdílu a na závěr odhodlaně dodává: „Doufám, že ve středu s Chomutovem svou formu potvrdíme.“ Celému týmu věří a jak sám říká, vytknout po utkání se dá vždycky všechno, ale je potřeba spíše hledat kladné stránky.