Úplně první ledové souboje se začaly v Kadani uskutečňovat kolem roku 1945, kdy se parta místních rozhodla hrát na „pivovarském“ rybníku (dnešní sídliště 1. Máje). Za dva roky byl zvolen historicky první „HOCKEYOVÝ ODBOR“, který velmi záhy schválil přestěhování z rybníka na nedaleké tenisové kurty. Zde vznikl první tým „TATRAN KADAŇ“ hrající oficiálně I. A. třídu západočeské župy.
V sezóně 1958 – 1959 se začala hrát Okresní soutěž Chomutovska. Kromě roků 60 – 61 a 63 – 64, kdy se soutěž hrála pouze přátelsky. V Kadani hrál Tatran Kadaň a občas se do toho zamotal i Slovan Kadaň.
1. ledna roku 1970 byly slavnostně otevřeny brány nového Zimního stadiónu s umělou ledovou plochou a Kadaň tím předhonila všechny ostatní kluby, které tehdy hrály na přírodních kluzištích. O čtyři dny později byla zahájena okresní soutěž I. A. třídy. Možná i nové a rozhodně lepší podmínky stály za úspěchem tohoto roku, protože Slovan suverénně v okrese zvítězil a své síly soustředil na postup do oblastního přeboru. Po úvodních utkáních vše vypadalo slibně, ovšem v závěrečném odvetném zápase se Smržovkou Kadaňští podlehli a postup jim utekl o jednu branku. V následujícím roce 1971 se musel vyřešit organizační problém. V tu dobu totiž stadion poskytoval zázemí dvěma mužstvům – Slovanu Kadaň a DNT Tušimice. Nakonec došlo ke sjednocení, z něhož vyšlo družstvo TJ DNT Kadaň.
Sezónu 1971 – 1972 začínalo TH DNT Kadaň již v krajské soutěži, protože vedení vidělo další rok v okresní soutěži jako zbytečný. Jeho předpoklady se potvrdily a famózní úvodní sezóna ústila až bojem o hokejovou divizi. V ní se DNT muselo postavit mnoha, v té době zkušeným a kvalitním týmům, jako byly Hořice s bývalým reprezentačním brankářem Dvořáčkem. Ani v této chvíli Kadaň nezaváhala a vybojovala si postup do hokejové divize.
První, zkušební rok ve vyšší soutěži nebyl pro TJ DNT jednoduchý. I přesto, že se jednalo o první sezónu v divizi, Kadaň obsadila v první půli soutěže výborné třetí místo, které oceňovala i celá širší veřejnost jako příjemné překvapení. Do konce sezóny DNT výrazně neklesla a skončila na krásném 4. místě z osmi mužstev.
V dalším ročníku se po celé období bojů Kadaň prala o první místo s týmem Kralup. Jedno ze vzájemných utkání, které se hrálo v Kralupech, mělo díky neukázněným divákům dohru i v Praze u STK. Kadaňští jeli do hlavního města s přesvědčením, že jsou naprosto v právu a jediným možným výsledkem jednání je kontumační výhra 5:0. K údivu všech se tak ale nestalo a Kadaň ztratila cenné body. Zbytek soutěže dohrála pod velkým psychickým tlakem a přesto, že nakonec udolala v posledním utkání Kralupy 3:2, před ohromnou návštěvou na domácím ledě ( 1700 diváků), podlehla v barážových bojích Mostu a do II. Ligy nepostoupila.
První půle nové sezóny 1974 – 1975 se rýsovala pro Kadaň opět příznivě a opět probíhal souboj o první místo ve skupině „B“, kam byla Kadaň vylosována společně s Mostem, Mělníkem, Třebenicemi, Teplicemi a Povrly. Druhá část soutěže ale zaznamenala naprostý obrat, mužstvo se trápilo a nakonec obsadilo až třetí místo.
Nová sezóna 1975 – 1976 začala stejnou krizí, jakou skončila ta minulá. Měnil se kádr, mnoho hráčů Kadaň opouštělo a noví hráči z řad dorostenců nedokázali dostatečně vyplnit prázdná místa. Výsledkem toho byla po 12. kole poslední příčka. Tým se z posledních sil zmohl alespoň na výhru nad Jaroměří a sezónu nakonec dohrál na čtvrtém místě.
Ročník 1976 – 1977 provázely organizační změny, do tisku se dostala skutečnost, že divizní soutěž bude zrušena kvůli výkonnostním rozdílům v jednotlivých skupinách, do kterých se do této doby mužstva dělila. Dva nejlepší z každé skupiny budou rovnou přecházet do vyšší soutěže a zbylé týmy utvoří krajský přebor a budou bojovat o kvalifikaci do II. ligy. Tato informace se dostala k hokejistům až ve chvíli, kdy již neměli šanci postoupit přímo a i přes urputný boj pro ně končila sezóna třetím, nepostupovým místem. Tím byla zahájena éra krajských přeborů.
Sezóna 1977 – 1978 se také nevyvíjela nijak slavně, katastrofu odvrátilo až Opočno, které Kadaň vystřídalo na posledním místě.
I následují ročník měl podobný průběh, tým se ocital na sestupové příčce. V závěru však při DNT stálo štěstí a o sestup se postarala Roudnice.
Klání na přelomu roků 1979 – 1980 opět poznamenaly změny v herním systému. Začalo se hrát ve dvou skupinách, dvoukolově, každý s každým. Z těchto dvou skupin budou postupovat tři první do kvalifikace o II. ligu a týmy s nižším umístěním budou bojovat o umístění a o sestup. Kadaň neřešila nové uspořádání, které nevyhovovalo téměř nikomu, pro ni bylo hlavní ukázat, že umí pořád hrát hokej a ukončit tak několik smolných ročníků. Snaha se vydařila a po dramatickém závěru se mohl slavit postup do finálové skupiny. Radost však velmi rychle vyprchala. Začaly se šířit zprávy o tom, že tým „A“ má touto sezónou končit a od příští hrát již pouze přátelské turnaje. Pod tíhou těchto informací se hokejistům nehrálo snadně a odrazilo se to i na výsledku, kdy ve finálové skupině skončili šestí.
A fámy se staly skutečností, sezóna 1980 – 1981 se odehrála bez Kadaně. Tehdejší vedení odůvodnilo absenci týmu v přeboru nedostatkem kvalitních hráčů pro tuto soutěž. Zároveň byl však dobrý dorost, a tak se čekalo sezónu na doplnění kvalitních hráčů.
Návrat se však nezdařil tak, jak si asi všichni představovali. Následující dvě sezóny vypadaly téměř stejně. První poloviny soutěže proběhly tragicky a Kadaň opět stála na poslední příčce. Boj o záchranu ale nakonec obrátily ve svůj prospěch a zajistili si účast v dalším ročníku krajského přeboru.
Ročník 1983 – 1984 byl označován jako obtížný. Mužstvo DNT bojovalo již od úvodních zápasů, ale výsledky se opět nedostavovaly, naštěstí se tým dokázal vzchopit a prolomit krizi neúspěchů a umístit se na čtvrtém místě.
Následující sezóna 1984 – 1985 nebyla zajímavá z hlediska výsledků týmu, ty se pohybovaly opět na posledních příčkách. Ovšem kolem hokeje se nemluvilo o ničem jiném, než o možném zastřešení stadionu. Nebyl to jednoduchý úkol, do cesty se krásnému snu stavělo mnoho překážek a plánovalo se i v sezóně 1985 – 1986. Kromě zmatků okolo zastřešení došlo k další změně v rozvržení soutěže. Ze stávajících dvou skupin byla vytvořena jedna. Na prvním místě byla neustále stavba střechy, a tak Kadaň obsadila 7. místo z deseti. Vzhledem k obtížnosti soutěže v tomto ročníků se jednalo o velmi kvalitní výsledek.
V roce 1987 došlo již po několikáté ke změnám. Většina mužstev už byla další změnou znechucena, jelikož co rok, to změna. Tentokrát se v druhé půli oddělilo prvních šest a ti bojovali dvoukolově o přeborníka a o finalistu do bojů o druhou ligu. Hned po ukončení této sezóny došlo k radikálním změnám na poli kadaňského hokeje. Nikdo nechtěl znovu zažít a hlavně pokračovat ve výsledcích, jaké tým předváděl posledních několik let. Proto došlo k několika dohodám a zanedlouho bylo sestaveno téměř nové DNT Kadaň s jasným úkolem, vrátit hokej na vyšší úroveň. Nová motivace pozitivně ovlivnila výkony a po ukončení základní části tým DNT obsazoval druhé místo a v nadstavbové části své soupeře doslova rozstřílel. Stal se suverénním vítězem a postoupil do bojů o II. ligu. V divácky zajímavém a strhujícím utkání se Sušicí nakonec Kadaň podlehla.
Následující ročník byl opět ve znamení stadionu, i přes stávající problémy bylo rozhodnuto, že stadion zastřešen bude. Hokejisté tento rok dohráli na čtvrtém místě. Muselo se rychle začít s přípravnými pracemi pro zastřešení. Kdo mohl, pomáhal.
Na rozestavěném stadionu začala i sezóna 1988 – 1989. Nikdo si od ní nesliboval příliš, přeci jenom všichni upírali svůj zrak na postupy při stavbě. Toto oproštění od tlaku na hráče mělo velmi pozitivní účinek. Kadaň hrála uvolněně a sezónu zakončila na druhém místě.
Pro hokej v Kadani byly důležité i měsíce po sezóně. Dobrovolníci, odborníci a samozřejmě i hokejisté, ti všichni trávili svůj volný čas u kluziště. Od srpna do října 1989 se navozily stovky kubíků prken a dalšího dřevěného materiálu a natáhlo se přes pět kilometrů kabelů.
Výsledkem byl začátek nového ročníku 1989 – 1990, již na osvětleném stadionu, na kterém sice stále pokračovaly práce, ale přesto už poskytoval útulné domácí prostředí. Hokejisty tuto sezónu provázel vyrovnaný výkon a s ním i zasloužené čtvrté místo ve finálových bojích.
Následoval famózní nástup do nové sezóny. Kadaň neprohrála z jedenácti zápasů ani jediný a úvodní část soutěže vyhrála s náskokem 8 bodů na druhé Litoměřice. I v úvodních zápasech o postup se dařilo. Náhle však přišel naprostý výpadek a úžasný náskok se zanedlouho vypařil. Kadaň obsadila třetí místo. Za zmínku však stojí, že všechny týmy měly stejný počet bodů a o pořadí rozhodovaly až branky. Závěr roku 1991 znamenal pro DNT Kadaň závěrečné zkolaudovaní zimního stánku a také zrod samostatného hokejového klubu. Valná hromada byla svolána na říjen 1991, kde se s konečnou platností rozhodlo pro samostatný SPORTOVNÍ KLUB KADAŇ!
I přes nepovedený postup v sezóně 1990 – 1991, nový ročník Kadaň zahájila v lize druhé. O tento bleskový postup se postarala TJ VTJ Litoměřice. V polovině roku byla zrušena a na její místo byla dosazena Kadaň. Všichni napjatě očekávali, jak se nové výzvě postaví. Po šestém kole se kadaňští objevovali na solidním čtvrtém místě. Ale nic nebylo u konce. Růžový průběh trval do desátého kola, od té doby Kadaň prohrála co se dalo. V závěru ztrácela na předposlední Most 6 bodů a i přes urputný boj se nedokázala zachránit.
Sezóna 1992 – 1993 tudíž opět začínala v regionálním přeboru. Sestupové zklamání se nedalo překonat snadno a ovlivnilo i začátek soutěže. Kadaň se ale vzchopila a svou bojovností se dostala zpět na první příčku přeboru. Na postup však nebylo dost sil.
SK se zvedlo i v dalším ročníku. Celkový výsledek však vypadal stejně. I přesto, že Kadaň dokázala nastřílet za první půli soutěže soupeřům 122 branek a pouze 33 dostat. Největší úspěch byl zaznamenán v utkání proti České Lípě, kdy Kadaň zvítězila v poměru 31:1. Před baráží o druhou ligu vedla tabulku o 13 bodů před Kláštercem. Postup se ale ani nyní nevydařil.
„Do třetice všeho dobrého.“ S tímto heslem se vstupovalo do ročníku 1994 – 1995. První půlí Kadaň opět prolétla jako jasný favorit a touha poskočit do vyšší soutěže byla výjimečná. Rozhodující zápas se odehrál na ledě Českých Budějovic. Divácká podpora Kadaně čítala šest vypravených autobusů s natěšenými fanoušky. Začátek utkání byl plně v režii SK Kadaň. První třetina končila vítězně 2:0. Budějovice ale dokázali vyrovnat na 2:2 a zápas se stal bojem nejen fyzických sil, ale i psychických. Kadaň prokázala pevné nervy, což se o soupeřích říci nedalo. Ve 29. minutě musel rozhodčí ukončit utkání po napadení jednoho z domácích hráčů. Zklamání kadaňských fanoušků z nedohraného zápasu však převážila neuvěřitelná radost z postupu do II. ligy.
Sezóna 1995 – 1996 nebyla nijak oslnivá, Kadaň si musela znovu zvykat na nové soupeře a proto bylo udržení ligy uspokojivým výsledkem.
Nová sezóna se vyvíjela podstatně lépe. Kadaň naprosto překvapila všechny celky a postoupila až do baráže o I. ligu. Tím ale senzační jízda Kadaňských pro tento rok končila.
Kadaň se však chystala v ročníku 1997 – 1998 navázat na předchozí úspěchy. Mnozí byli skeptičtí, ale Kadaň dokázala svůj slib splnit a skutečně se znovu ocitla v boji o první ligu. Situace byla napjatá a nervozita by se dala krájet. Naším barážovým soupeřem se stal Přerov. Odjížděla tato sestava.
Brankáři: Marcel Kučera, Pavel Křížek a Miroslav Sedláček.
Obránci: Radko Goga, Jiří Jelínek, Martin Nosek, Martin Štelcich, Jiří Vybulka, Rudolf Mudra a Michal Jäger.
Útočníci: Rober Kaše, Jiří Kameš, Petr Matula, Radek Piskač, Evžen Gál, Jaroslav Kreuzman, Bronislav Píša, Petr Vogeltanz,
Petr Nachtigal, Petr Struhovský, Dušan Halloun, Jiří Novotný, Tomáš Polanský.
Trenéři: Zdeněk Šindler, Jaroslav Hejcman.
Ved. mužstva: Karel Baier
Masér: Jiří Šíma
První utkání bylo hrou nervů. Na stadionu se ozývaly hlasy 1350 diváků. Kadaň nastoupila do první třetiny výborně. Ve druhé minutě vedla a zanedlouho vedla již 2:0. To nevydrželi přerovští fanoušci a v hledišti se zvedala vlna nevole. Na to reagovali i hráči a Kadaň se musela potýkat s velmi agresivní hrou. Když v 19. minutě Píša zvýšil na 3:0, byla ledová plocha během několika okamžiků zavalena různými předměty a rozhodčí musel předčasně ukončit první dvacetiminutovku. V druhé třetině Přerov dokázal snížit na 3:1, ale v zápětí vstřelil Píša čtvrtou branku a tím vnesl do řad spoluhráčů klid, který Kadani umožňoval utkání pouze kontrolovat. Chování fanoušků se stále zhoršovalo a ve chvíli, kdy se na ledě povalovalo neuvěřitelné množství kelímků, odpadků, kamenů a dokonce i dýmovnice, rozhodčí 12 minut před koncem ukončil zápas za stavu 5:1 pro Kadaň.
Druhý soboj o I. ligu byl již klidnější a vyrovnaný zápas končil v normální hrací době 2:2. Nerozhodlo se ani v prodloužení a došlo k samostatným nájezdům. V nich měla větší štěstí Kadaň a vyhrála 3:2.
Doma se očekával na obsazeném stadionu (2500 diváků) opět zisk všech možných bodů, ale nepovedlo se. Na domácím ledě Kadaň prohrála v prvním utkání 2:0 a v druhém 4:1. Stav série se tím vyrovnal na 2:2.
Páté utkání se muselo odehrát v Třinci díky předčasně ukončenému zápasu v Přerově. Venku se Kadani dařilo a porazila Přerov 3:0 po brankách Gogy, Kreuzmana a Jelínka. Hra se tudíž přesouvala zpět na led Kadaně.
Vyprodaný stadion v napětí očekával vývoj zápasu. Boj, který je možné skutečně označit jako bitvu na ostří nože zaslouženě Kadaň vyhrála a postoupila do I. ligy.
Po vyprchání euforie z vítězství a zaslouženém odpočinku se začalo v Kadani formovat a připravovat mužstvo do bojů v první lize. Hráči byli prověřováni hned v přípravných utkáních, kdy se jejich soupeři staly například takové kluby, jako Spartak Moskva nebo CSKA Moskva. Na trenérském postu se objevila dvojice Alois Chlustina a Jaroslav Hejcman. To však nebyla jediná změna pro tým. Opět se měnila pravidla. Od začátku této sezóny přestalo platit pravidlo „červené čáry“ a hokejisté tak mohli volněji přecházet přes střední pásmo. Názory na změnu se samozřejmě lišily.
Cílem této sezóny bylo pro Kadaň solidní umístění bez bojů o sestup. Jako na nováčka se ke Kadani upíraly zraky všech. Každý očekával, jak nový tým v soutěži obstojí. S tím vstupovali Kadaňští i do prvního utkání s Olomoucí. Začátek byl velmi opatrný a možná až trochu zakřiknutý. Díky tomu Kadaň zanedlouho prohrávala. V polovině zápasu ale došlo k neuvěřitelnému obratu, kdy hráči jakoby ožili a bojovali až do poslední vteřiny. Souboj s Olomoucí skončil za stavu 3:3 ke spokojenosti obou týmů a Kadaň byla v tisku chválena za svou bojovnost. Tato vizitka již klubu zůstala po celý ročník. Pral se s nasazením a tím si získal náklonnost široké veřejnosti. Prestižní derby Kadaň – Chomutov doprovázela vždy skvělá kulisa fanoušků, na tyto zápasy byly vyprodané stadiony jak v Kadani, tak v Chomutově. Divácky velmi poutavý hokej dohrála Kadaň na deváté příčce, zhruba uprostřed pole. Cíl byl tedy splněn a Kadaň velmi dobře obstála ve svém zahajovacím ročníku I. ligy.
Zajímavosti z tabulky: 24 proher, 17 výher, 11 remíz; celkový počet bodů 45.
Do nové sezóny nastupovala Kadaň povzbuzená úspěchem z prvního ročníku s jediným cílem, postoupit do finálových bojů play off. Trenérské duo bylo od začátku ve složení Alois Chlustina, Antonín Vaněk. V hráčském kádru došlo k velkým změnám a brzy nastupovala omlazená a posílená Kadaň. Opět se v přípravě střetla se zahraničními celky v atraktivních zápasech.
Z prvního zápasu s Prostějovem si odvezla pouze jeden bod za remízu 2:2, ale v zápětí v utkání s Třebíčí si odvezla již body dva, když Třebíč rozstřílela 7:2. Tato nová dravost Kadaně, zvlášť po střeleckém trápení v minulém roce, všechny zaskočila. Tým od začátku houževnatě bojoval a konečně se začal prosazovat i střelecky. Brzy se Kadaň ocitla na 5. příčce I. ligy. Nic však netrvá věčně a Kadaňští se začali trápit. Zisk alespoň jednoho bodu byl složitý. Krize vyvrcholila pádem až na desáté místo. Nikdo se ale nechtěl vzdát snu o play off. Kadaň bojovala o své místo v první osmičce velmi srdnatě, ale účast jim proklouzla doslova mezi prsty. Zklamání se nedalo přehlédnout. Kadaň nakonec po velmi dobrých výsledcích obsadila 10. místo, nezatížené boji o udržení. Do nové sezóny 2000/2001 měla stejný cíl, účast v play off.
Zajímavosti z hodnocení ve skupině o udržení I.ligy: Kanadské bodování – 2. Metlička 12 (7+5), 5. Richter 11 (6+5), 7. Porák 11 (2+9); Bodování obránců – 1. Jiruš 6 (1+5); Hodnocení brankářů – 2. Kučera průměr branek 2,62 a % úspěšnost 93,2.
Soupiska: Marcel Kučera, Miroslav Sedláček, Jakub Vaněk – Martin Nosek, Valdemar Jiruš, Jiří Prošek, Rudolf Mudra, Josef Révay, Jiří Jelínek, Roman Prošek, Marian Meňhart – Michal Porák, Richard Richter, Pavel Metlička, Jaroslav Müller, Petr Vogeltanz, Jaroslav Kreuzman, Přemysl Sedlák, Evžen Gál, Robert Kaše, Robert Beneš, Petr Šprojcar, Jaroslav Polák, Lukáš Gergel, Petr Derfler.
„Nenechat nic náhodě, začít hned od začátku!“ S touto větou vstupovala Kadaň do nového ročníku I. ligy. Cílem bylo bojovat o umístění v nejlepší osmičce. Z týmu odešel Marcel Kučera a vedení muselo vyřešit nelehkou situaci na uvolněném brankářském postu. Během sezóny se v kadaňské kleci vystřídala čtveřice brankářů, Roman Šlupina, Pavel Damašek, Miroslav Sedláček a Zdeněk Šmíd.
Nově motivované mužstvo nastoupilo doma k prvnímu utkání s Pískem. A podle plánu Kadaň vyhrála 5:3. Radost z dobře nastartované sezóny však nevydržela dlouho. Dostavil se výpadek, kdy si tým po šest kol nedokázal připsat vítězství. Těžká situace znamenala odsun až na desátou příčku. Všichni dobře věděli, že s tímto postupem se vysněné play off vzdaluje. Jenže nic ještě nebylo ztraceno, Kadaň otočila a naděje stále žila. Zlepšený výkon posunul Kadaňské v tabulce pravdy na deváté místo, kde se dokonce podařilo bodově dotáhnout sedmého. Za několik kol se Kadaň na sedmém místě dokonce hřála. Vše hned vypadalo lépe. Boj o rozhodující body mohl začít. Ani před posledním kolem základní části nebylo jisté, které týmy si zahrají v první osmičce. Poslední kolo muselo rozhodnout! V rozhodujícím utkání se ovšem štěstí obrátilo k soupeři (Berounu), Kadaň podlehla a bohužel do play off nepostoupila rozdílem jednoho bodu. Desáté místo domácím stalo i pro tento rok osudným. Bodově na tom byli stejně jako devátá Opava, o desátém místě rozhodlo horší skóre.
Soupiska: Miroslav Sedláček, Pavel Damašek – Martin Nosek, Rudolf Mudra, Martin Klaus, Martin Kivoň, Jiří Prošek, Jiří Jelínek, Milan Toman, Martin Znojemský – Tomáš Polanský, Michal Oliverius, Michal Kaňka, Martin Postl, Jaroslav Müller, Jaroslav Kreuzman, Richard Richter, Robert Kaše, Patrik Fořt, Petr Derfler, Jaroslav Polák, Jan Košťál.
Díky dvou sezónám, kdy se elitní osmička hrála bez kadaňské účasti, došlo k výrazným změnám. Na post hlavního trenéra byl dosazen Otakar Vejvoda. Z týmu odešlo mnoho zkušených hráčů, opor minulých sezón. Do přípravných zápasů, které opět nepozbývaly na atraktivitě (extraligové týmy), se tedy postavil nový tým. Bylo nezbytně nutné hráče stmelit a vytvořit celek, táhnoucí za jeden provaz. Nikdo nečekal, že se úvod sezóny tolik vydaří. V úvodním utkání s Kometou Brno dokázala Kadaň vstřelit za dvě minuty 3 góly. (Kadaň dokázala proměnit i často nevídané trestní střílení) Ocitla se i na prvním místě v tabulce I. ligy. Ze šesti úvodních klání 5 vyhrála a patřilo jí krásné druhé místo.
O první příčku se Kadaňští prali do doby, kdy třikrát za sebou prohráli, což je odsunulo na pátou pozici. Zde začal skutečný boj o play off. O účasti v zápasech mezi nejlepšími osmi rozhodoval opět až poslední zápas. Všichni si ještě dobře pamatovali zklamání z minulých let, kdy poslední zápas rozhodl pro soupeře. Tentokrát však stála hokejová štěstěna při Kadani a ta postupovala z osmého místa. Jejím soupeřem se tudíž stal první Liberec.
Začínalo se na ledě Bílých Tygrů. V Liberci se však nedařilo a hra se přesouvala do Kadaně za stavu 2:0 na série pro Liberec. Domácí prostřědí pomohlo a Kadaň dokázala dotáhnout utkání do vítězného konce. Pak ale přišla porážka i na vlastním ledě a Liberec si poté doma vyřazení Kadaně již pouze pojistil. Tím pro Kadaň sezóna skončila. Tuto sezónu nelze hodnotit jinak než kladně, vždyť se konečně podařil postup do play off!
Soupiska: Roman Šlupina, Pavel Damašek, Jakub Vaněk – Jiří Jelínek, Martin Klaus, Martin Kivoň, Radek Hlavatý, Stanislav Beneš, Milan Ovšák, Milan Vobořil, Jakub Evan – Tomáš Polanský, Jiří Kuchler, Miloš Kajer, Martin Postl, Jaroslav Müller, Jaroslav Kreuznam, Petr Derfler, Radek Bělka, Martin Pištej, Patrik Fořt, Ladislav Gengel, Josef Ibl, Michal Petrák, Jiří Palice.
„Jednou jsi dole, jednou nahoře.“ Tímto by se dala popsat sezóna 2002/2003. Kadaň se tradičně před vypuknutím I. ligy střetla na ledě s několika týmy zvučných jmen. Do prvního zápasu vkročila Kadaň s nadějí zopakovat loňský úspěch a odvážela si zisk jednoho bodu. Jenže se týmu lepila smůla na paty a tak hned první utkání později vyšlo kontumačně pro Kladno. To byl bohužel odrazový můstek celého ročníku. Po několika kolech byla Kadaň na páté příčce, ale brzy se propadla až na poslední místo.To se samozřejmě podepsalo i na návštěvnosti. Následoval vždy skok dopředu a zase zpět. Play off tudíž nebyl reálný cíl a tak Kadaň obsadila jedenáctou příčku a mohla se začít připravovat na další sezónu.
Soupiska: Martin Chlad, Pavel Damašek – Martin Klaus, Martin Kivoň, Jiří Jelínek, Ondřej Kříž, Jiří Svoboda, Zbyněk Tůma, Stanislav Beneš, Roman Ambrož, Radek Mrázek, Michal Pscheidt, Lukáš Pozník, Radek Hlavatý – Jan Kašík, Jiří Kuchler, Miloš Kajer, Robert Kaše, Tomáš Polanský, Petr Derfler, Vlastimil Patzenhauer, David Appel, Přemysl Sedlák, Patrik Fořt, Radek Dlouhý, Petr Jaroš, Jaroslav Kreuzman, Josef Ibl, Tomáš Hrubý, Albín Podstavek, Lukáš Slavík, Martin Pištej.
Tuto sezónu máme všichni ještě velmi dobře v paměti. Ačkoli letošním cílem bylo hlavně udržení ligy, začátek ročníku nevypadal nijak špatně, Kadaň obrátila ve svůj prospěch obě úvodní kola a pyšnila se první příčkou. Velmi solidní výsledky zajišťovaly mužstvu vždy postupové místo, nikdy nekleslo pod osmou příčku. Kadaň získala skalp i v nejednom derby. V mnoha zápasech se dokázala dostat do vedení, když prohrávala i o několik gólů a to navíc za rekordní čas. Pro příklad v utkání s Ústím se stav 1:2 během 48 vteřin změnil na 3:2 a Kadaň slavila vítězství. Před začátkem vyřazovacích bojů obsazovala postupovou, osmou pozici. Bohužel ji však bodově dotáhla Třebíč na devátém místě a o postupujícím musel rozhodnout vzájemný zápas. Kadani by stačila i remíza. Ještě pár minut před závěrečným hvizdem naděje na postup žila. Třebíč ale dokázala vstřelit v předposlední minutě rozhodující branku a odsunula tak Kadaň na nepostupové deváté místo v tabulce. Toto místo se pro tento rok zapsalo Kadani jako konečné.
Soupiska: Michal Fikrt (část sezóny), Luboš Horčička, Pavel Damašek, Petr Hynek (část sezóny) – Petr Pospíšil, Pavel Mareček, Martin Kivoň, Radek Hlavatý, Ladislav Řezníček, Jaroslav Kreuzman – Stanislav Stavenský, Jiří Kuchler, Tomáš Polanský, Lukáš Duba, Lukáš Pech, Miloš Kajer, Petr Kukla, Petr Derfler, Pavel Pelán, Kamil Tvrdek, Lukáš Hubínek.
Ročník, o kterém se nedá jednoznačně říci, zda byl povedený nebo naopak by měl sloužit jako poněkud smutný zdroj ponaučení do let příštích. Kadaň vstoupila mezi prvoligové týmy z posledního místa. Ptáte se z jaké tabulky? Rozpočtové. Nikdo v druhé nejvyšší soutěži neměl u svého rozpočtu na sezónu tak nízké číslo jako černožlutí. Možná by se i dalo čekat, že podle toho bude hned od úvodu soutěže vypadat i postavení týmu v tabulce. Ale Kadaň překvapila svou bojovností a kdekdo se možná podivil, když spatřil v druhé půli ligy severočeské mužstvo na čtvrtém místě. Ale žádná radost netrvá věčně. Vzápětí přišlo několik ran, které odsoudily mužstvo k opětovné neúčasti v elitní osmičce. Jednalo se o kontumaci tří zápasů za nepovolený start Mariána Meňharta. Aby však konec I. ligy 2004/05 nebyl pro fanoušky tak trpný, malá odměna přišla v posledním klání ročníku, kdy na hráčích neležela žádná tíha zodpovědnosti, protože o všem již byla vlastně rozhodnuto. Možná i tato pohoda přispěla k debaklu Chomutova na vlastním ledě. Černožluté komando rozcupovalo nedaleké sousedy 7:4.
A nyní ještě trochu ke statistikám. Nejvyšší domácí výhru si Kadaňští připsali za porážku Opavy v 16. kole, 7:2. Sedmička figuruje ale i na druhé straně. 0:7 dostala na frak Kadaň v Mladé Boleslavi.
Hübl , Jež - Pospíšil, Hlavatý, Špelda, Meňhart, Vobořil, Tvrdek, Hlusička, Kajer, Stavenský, Kuchler, Polanský, Pelán, Jabrocký, Postl, Hubínek, Derfler, Kreuzman, Kameš, Kivoň, Klaus, Řezníček, Štelcich, Jabrocký, Pech, Žák, J. Polák, Polák M., Staněk, Bednařík.
Tuto sezónu si kadaňský klub za rámeček rozhodně nedá. A přitom to vypadalo zpočátku poměrně nadějně. Do desátého kola se Kadaň držela a soupeři téměř vždy stačila. O tom svědčí i fakt, že za deset utkání měla na kontě jen tři prohry. Jenže střední část soutěže byla téměř tragická. Dvě za sebou prohraná utkání následovaly dvě výhry. Za dalšími dvěma vítězstvími soků už přišel úspěch Severočechů pouze jeden a pak se situace otočila úplně. Jedenáct klání a z nich pouze dvakrát mohli černožlutí zvedat vítězně hokejky nad hlavu, remíza žádná. Tři za sebou opakující se výhry poté zvedly zdecimovanému týmu trochu hlavu. Konců zápasů, kdy měli černožlutí na své straně skóre vyšší číslo pomalu přibývalo, stejně jako nerozhodných stavů. Jenže ani to na dobré umístění nestačilo, jelikož závěr sezóny byl protkán spíše radostí soupeřů a Kadaň skončila až na dvanáctém místě.
Nejvyšší prohra přišla v 18. kole, v utkání proti Prostějovu, 7:0. Nejvíc tento rok nadělila Kadaň Havířovu, 5:1.
Hübl, Jirkův, Mensator, Slipčenko, Meňhart, Vobořil, Hlavatý, Hlubuček, Lašek, Kloz, Plaček, Žák, Derfler, Postl, Zika, Valčák, Polanský, Řepík, Hlusička, Hubínek, Neprášek, Krpenský, Stehlík, Zajíček, Čuj, Oliverius, Kajer, Švík, Tvrdek, Švejda, Hahn, Zaťovič, Tauš, Riečičár, Staněk, Klaus, Buchal, Řepík, Hranáč, Stavenský, Valčák, Loučka, Kočí, Bušta, Moro,
Kadaň stále čeká na zlom, který by tým dovedl do vysněného play off. V tomto duchu proběhla i sezóna 2006/2007. Ještě před úvodním kláním nového ročníku se vyměnili osobnosti na několika postech, od vedení po trenéry. Jenže první utkání příliš bodů nepřinesla. Ale Kadaňští bojovali. I díky tomu se na konci druhé čtvrtiny objevili na osmém místě a postup na vyšší příčky nebyl tolik vzdáleným cílem. V lednu se opět odehrála na postu trenéra škatulata, mužstva se ujal Miroslav Novák. Tato výměna měla vnést čerstvý vítr do plachet týmu, který po řadě proher ztrácel bojovnost. Ale nastavit výkon hráčů opět na vzestupnou tendenci se nepodařilo. Ve třiadvaceti posledních utkáních kadaňští hokejisté vítězně odcházeli z ledu pouze ve čtyřech případech. Tento fakt mohl mít jen jediný následek. Konečné umístění na třináctém místě.
© 2013 - 2024 Sportovní klub Kadaň, a.s. & eSports.cz s.r.o. | ODM