Zápasy s Berounem? Jak s Chomutovem před pěti lety!

Stal se nejvýraznějším hráčem utkání v domácím dresu a ačkoliv hvězdou vyhlášen nebyl, po právu si po delší době vysloužil nejedno skandování svého jména domácím publikem. Sedmadvacetiletý útočník Stanislav Stavenský vstřelil první branku Kadaně a druhou zařídil finální přihrávkou. Výrazně tak pomohl získat pro žlutočerné barvy jeden bod za remízu a přízeň publika neztratil, ani když dokončil své galapředstavení již třetím vyloučením do konce utkání v letošní sezóně, navíc spojeným s pětiminutovým trestem.

„Mně se zápasy s Berounem těžko hodnotí. Jsou to utkání, která se alespoň mně velice těžko hrají, je v nich mnoho faulů, jsou fyzicky náročné. Připomínají mě zápasy proti Chomutovu před pěti roky,“ hledá přirovnání pro vypjaté zápasy. „Pokud to ještě píská rozhodčí jako dnes, je to několikrát horší.“

Zápasy mezi Berounem a Kadani skutečně velmi často provází značná nervozita dokumentovaná nestandardně vysokým počtem vyloučených hráčů. Letos je navíc situace umocněna vyrovnaností obou soupeřů. „Příčiny rivality mi jasné nejsou. Nevím z čeho to pramení, ale ty utkání takové prostě jsou,“ nehledá spekulace.

Kadaň především v první a druhé třetina vystavila soupeři chvílemi hotové peklo. Mnohokrát se puk potuloval brankovou čarou, ale skončil za ní pouze dvakrát. Výhra v prodloužení tak může leckomu připadat spíše jako ztráta bodu. „Beroun není špatný tým, takže to beru jako cenný zisk dvou bodů,“ nesouhlasí Stavenský. „Je rozhodně škoda, že dostáváme takové laciné branky, to nás stojí body nejenom doma, ale především venku,“ naráží na branky Berouna, kdy první padla po chybě brankáře a druhá po chybě bránících hráčů v přesilové hře, kteří nezachytili únik Václava Eiselta. „Těžko říct, proč je dostáváme. Nemůžeme to svádět na obranu! Takovou branku dostává všech pět lidí na ledě i dalších patnáct na střídačce. Kdybych já nebo trenér věděl, proč takové branky dostáváme, tak bychom to asi změnili,“ lituje. „Nicméně dnes spokojen jsem,“ razantně dodává.

Skóre zápasu za domácí otevřel Stanislav Stavenský. Brankou takřka zpoza brankové čáry si připsal pátou letošní trefu do černého. „Byla to náhodná branka, ale jsem moc rád. Potřeboval jsem už dát branku! Letos se trápím a je jedno jestli dám krásný gól, nebo nějakého šmudlu. On je naopak ten šmudla kolikrát lepší.“

Pro leckterého hráče by se bilance pěti branek ve 25 zápasech stala lichotivou! Ne tak pro hráče, který měl patřit k největším oporám Kadaně. „Já doufám, že mi pomůže. Těžko říct, jestli se ještě dostanu na loňské výkony,“ říká s viditelným zklamáním. „Loni ale byla i jiná situace! První lajna dávala dost branek a sem tam se někdo přidal. V této sezóně se útočné síly v koncovce rozkládají na více hráčů jako Jabrocký, Žák, Postl i další,“ vysvětluje. „Každopádně já bych rád hrál co nejlépe a přidal ještě nějakou branku a nahrávku.“

Ve vyhroceném utkání si sedmadvacetiletý hráč mimo branky a asistence připsal i první letošní pětiminutový trest, celkově však již třetí trest do konce utkání a jeho počet trestných minut narostl již na číslo 115. „Puk byl osamocen v rohu a já jej společně s Šináglem dojížděl. On byl rozjetý a dal mi tvrdou sekeru přes hokejku,“ rozčiluje se. „Kdyby mě trefil o kousek vedle do ruky, tak ji mám zlomenou! Psychicky jsem to nevydržel a ohnal jsem se po něm hokejkou, trefil jsem jej někam k obočí,“ vysvětluje možná zasloužený akt pomsty, při němž hlavní sudí zápasu nepokládal za nutné šináglův počin trestat.