„Spojuje nás hokej a cvičení,“ líčí Müller a Tupý

K a d a ň - Trhači mají v zádech náročnou sezónu, přesto jim v období posledních tréninků nechyběl humor. I když je hokej silně kolektivní sport a podporuje týmového ducha, nechává také prostor k vytváření přátelství na celý život. Dobrým příkladem jsou Jan Müller a Jiří Tupý, kteří se diametrálně odlišnými projevy přitahují stejně jako společnou láskou k hokeji.

Už začátek rozhovoru ukázal, že jsou naladění na jednu vlnu. Nejprve se chvilku dohadují, kdo začne odpovídat. Když už vše je vše ujednané a rozhovor začíná, oba svorně mlčí. Jan Müller i Jiří Tupý začínali s hokejem v Kadani, kde se také poprvé sešli v jednom týmu, přesto jsou kamarádi delší dobu.

„Já ho vlastně neznám,“ vtipkuje starší z kamarádů a hned dodává, „známe se asi dva roky.“ Jiří Tupý přidává další podrobnosti: „Pořádně se známe dva roky, asi čtyři nebo pět let vím, že existuje. Pamatuji si, že Honzovi v Chomutově rozřízli nohu a málem vykrvácel, tím mi poprvé přišel do povědomí. Na dovolené budeme říkat, že ho kousl žralok,“ prozrazuje.

Na dovolenou zamířili spoluhráči a kamarádi k moři, kde nabírali sílu na další sezónu. „Jedeme do Egypta, abychom si odpočinuli,“ shodují se a připojují plány na volné dny, „budeme ráno běhat na pláži, trochu i zacvičíme a zaplaveme.“

Co by mohlo spojovat hokejisty více než hokej? „Společnou máme lásku k hokeji,“ říkají jednohlasně. „Umíme si udělat srandu ze stejných věcí i ze sebe, to nás asi nejvíc spojuje. Pak ještě trénování, Honza dělá kondičního trenéra a otevírá novou tělocvičnu, tak si mě bere s sebou a pomáhá mi s trénováním. To je velká část dne, kterou trávíme spolu po ledě nebo před ledem,“ povídá Jiří Tupý.

Fakt, že si dělají legraci i sami ze sebe, potvrdil Jan Müller i v pokračování rozhovoru. „Gigi je kamarád na baterky,“ směje se, ale vzápětí vše uvádí na pravou míru, „je to upřímný kamarád. Vážím si ho. Je s ním občas legrace, takže furt. A je na něj spolehnutí.“ Mladší z kamarádů nic nenamítá: „Já mám Honzu rád. Když může, tak pomůže. Je s ním legrace, padli jsme si do oka.“

Jelikož spolu tráví v sezóně i více než pět hodin denně, a poté v letní přestávce i více, mají v paměti hodně společných zážitků. „Nejlepší zážitek byl, když jsme hráli společně v Přerově ještě s jedním společným a dobrým kamarádem Ondrou Procházkou. To jsme si užili,“ vypráví Jan Müller.

Že jsou si Jirka s Honzou bližší, je poznat i na ledě, kde si každý okamžik užívají. „Kamarádství se na ledě jednoznačně projevuje. Když se nám cokoliv povede, i na tréninku, tak ho slyším přes celý zimák, jak z toho má radost,“ přibližuje Jiří Tupý. Jaká je oslava gólů na ledě? „My moc gólů nedáváme,“ vypaluje Tupý. „My to hrajeme spíš na krásu,“ doplňuje ho spoluhráč se širokým úsměvem.

„Oslava gólu je klasická, nějaké poplácání a Honza u toho udělá hlasitý výkřik, aby ho bylo slyšet,“ líčí Jiří Tupý. Reakce na sebe nenechává dlouho čekat: „Poplácání a hlasitý výkřik, to nemůžeme do rozhovoru dát nebo to musíš nějak hezky sepsat.“

Pro odchovance kadaňského hokeje je v NHL největším vzorem Ondřej Kaše, jenž valí v dresu Anaheimu, za pozornost ale stojí celá soutěž. „Honza moc neumí s Instagramem, takže ho to teď učím. Mám označenou NHL a pouštím mu u oběda sestřihy,“ odtajňuje útočník s čtyřiadvacítkou na zádech. „My spolu spíše hrajeme play-station. To zase Jirkovi moc nejde,“ směje se škodolibě zkušenější z dvojice.

V oblíbených týmech z nejslavnější hokejové ligy se ale kamarádi neshodují, jelikož Jan Müller má rád Los Angeles... „Já LA nesnáším, to je nejhorší tým z celé NHL, já hraji buď za Pittsburghu nebo Anaheim,“ reaguje kolega.

Jiří Tupý a Jan Müller jsou odchovanci kadaňského hokeje, i proto by chtěli na severu Čech pokračovat společně. „Jsme oba odtud, začínali jsme tady s hokejem, takže chceme v Kadani zůstat a do příští sezóny zvednout hru, aby se lidi nemuseli stydět,“ uzavírají společně.