Ondřej Jirkův: Byl to psychický boj

Pouze dvakrát pustil do své klece Jaroslav Hübl některého z náhradníků. Po třetí se tak stalo v utkání proti Jindřichově Hradci. Kadaňští trenéři nechali nejlepšího brankáře první ligy odpočívat a domácí svatyni opevnil dvacetiletý karlovarský odchovanec Ondřej Jirkův.

Utkání plné boje příliš divácké krásy nenabralo. Domácí svazováni povinností získat plný počet bodů proti poslednímu naráželi na tvrdý odpor úporně bránícího soupeře. „Z tribuny to asi opravdu moc hezky vypadat nemohlo, ale přehrávali jsme je. Proti takto úporně bránícímu soupeři se hezký hokej hrát bohužel nedá,“ litoval po utkání nejlepší brankář loňského ročníku juniorské extraligy.

O svém premiérovém startu v první lize od začátku zápasu se dozvěděl tři dny předem, měl tak dostatek času na psychickou i fyzickou přípravu. „Ale nějak extra jsem se nepřipravoval,“ přiznává. „Nepřišla ani nervozita. Já jsem na tohle flegmatik, ani okamžitý nástup do branky mě nerozhodí.“ Vstup do zápasu rozhodně jednoduchý neměl. Téměř dva měsíce bez zápasového tempa, navíc nad celým týmem visela povinnost výhry proti nejslabšímu celku soutěže. „Větší pohoda je určitě když člověk chytá pravidelně. Udělá si svůj klid. Já jsem naposledy chytal na soustředění ve Švýcarsku s karlovarskou Energií. To už je dva měsíce, od té doby jsem v zápase byl jen na malou chvilku. Přesto se mi snad utkání dneska docela povedlo, nebyl to tak strašný výkon.“

V zápase měl práce spíše poskrovnu. Především obraně situovaný soupeř nevyrážel do častých útočných výpadů. „Bylo to spíše o psychice, o tom udržet se připravený pro případné brejky. Příliš střel na mě nešlo.“ Nakonec pouze jedenáct minut nakonec chybělo, aby svůj premiérový start oslavil čistým kontem. „Ta branka padla z chumlu. Najednou vyšla střela, ale já bohužel neviděl prakticky nic. V poslední chvilce jsem se ještě snažil nějak reagovat, ale už bylo pozdě, prošlo mi to tam,“ litoval.

Po snížení na jednobrankové manko soupeř nabral otáček a byl stále nebezpečnější. Jen dobré zákroky Jirkůva, obětavá obrana a dávka potřebného štěstí zabránila pohromě. „Věřil jsem klukům, že zápas udržíme a body vybojujeme. Kluci mi celkem pomohli. Moc vyložených šancí ani dorážek na mě nešlo, ulehčili mi to tím,“ pochválil mladý gólman spoluhráče.