Nebylo to ideální, ví Gombár

Ústí n/L - Dvě hodiny přípravného hokeje, hrstka diváků a sedm gólů. Takové je krátké zhodnocení lví generálky před ostrým prvoligovým startem. Kadaňští hráči po utkání nehýřili dobrou náladou. Není se co divit. „Nebylo to z naší strany ideální,“ je si vědom kadaňský útočník Jiří Gombár v pozápasovém summary.

Souboj prvoligového velikána s regionálním soupeřem postrádal tempo. Odehrával se v přátelském duchu a víceméně nebylo co řešit. Tak alespoň nejvěrnější diváky potěšily branky, které rozhodně nechyběly.

Gombár: Příště raději ze zabezpečené obrany

„Skládáme nové mužstvo. Přece jen přišlo šest nových hráčů, takže se potřebujeme sehrát. Zkrátka to vypadalo, jak to vypadalo. Z naší strany to nebylo úplně ideální. V obraně jsme vyráběli chyby. Ty musíme do startu soutěže odstranit,“ říká bez obalu Jiří Gombár. A všímá si: „Ústečtí využívali své přesilové hry. Mají výborný mančaft. Dnes to znovu potvrdili. Spolu s Chomutovem se budou prát o celkové ligové prvenství. Mužstvo mají už tři roky pohromadě a to se projeví. Snaží se hrát hokej. Rychle přistupují k hráčům. Jsou to vyzrálí hokejisté.“

Přípravné utkání bylo jednostrannou záležitostí ústeckého Slovanu. Zanedlouho však nastane čas odvety. Už ve druhém kole 1.ligy totiž los soutěže svede Ústecké proti Kadani znovu dohromady. Gombár věří, že příště by černožlutí hráči mohli zahrát lépe. „Až s Ústím budeme zanedlouho hrát mistrovské zápasy, musíme hrát především ze zabezpečené obrany. Nedělat chyby, nedostávat branky a pokud možno nějaký ten gól i vstřelit. Potom by to mohlo vést k naší spokojenosti,“ vysvětluje budoucí plán, který nejspíš jeho tým ve středu 16.září použije.

A to Kadaň má v současné době možná nejsilnější kádr, který se kdy v klubu sešel. Tým přivítal sedm jmen z Chomutova, ve čtvrtek k nim přibyli další tři z Karlových Varů. Prognózy, že by Kadaňští mohli zavítat na lepší pozice než v minulosti, však Gombára nechávají v klidu. „Všechno se ukáže, až se budou hrát ostré zápasy. Nyní se pořád co nejvíce trénuje, nacvičují různé kombinace. Období na ukázání, co umíme určitě přijde,“ vzkazuje.

Bývalý dovolenkář Jarina: Není o čem polemizovat

Třicet minut se v brance ohřál i brankář Kamil Jarina. V polovině zápasu po třetím inkasovaném gólu odjel a přenechal své místo mladšímu Závorkovi. „Inkasované góly v mém odjezdu na střídačku nehrály roli. Byla půlka zápasu, takže jsme se s kolegou Závorkou jen vyměnili,“ upřesňuje, že šlo o taktickou vložku.

Jeho pohled na utkání? Je strohý: „Ústí zaslouženě vyhrálo. Nebylo o čem polemizovat,“ tvrdí jasně a výstižně.

Do Kadaně přišel nedávno a o plánech koučů nepřemýšlí. „Sestava se stále mění, takže je těžké dojít k finálnímu hodnocení. Ale od toho je příprava. Je to těžké jak pro nás hráče, tak trenéry, ale věřím, že vše dobře dopadne. Musí to tak být, aby trenéři měli z čeho vybírat.“ I on se pozastavil při úvaze, jestli je současná Kadaň nejsilnější v existenci klubu. „Nedokážu posoudit. V Kadani jsem chvíli. Nemůžeme však podceňovat kluky, kteří v Kadani doposud hráli. Další hráči přišli z Karlových Varů, ale kvalita jejich a všech posil se musí teprve ukázat. Nyní je předčasné cokoli hodnotit,“ praví.

Bývalý brankář Chomutova, Litvínova či Komety Brno před nedávném ohlásil svůj velký comeback. Po roce stráveném v Austrálii a Novém Zélandu svolil k návratu do ledových koryt. „Jsem rád, že chytám a jsem zdravotně v pořádku. Pauza byla dlouhá, takže je na čem pracovat. Byl jsem na škole v Austrálii a Novém Zélandu. Věnoval jsem se cestování. Začínám od nuly. Mám své další cíle, ale ty si samozřejmě nechám pro sebe. Rok bez hokeje? Nebylo to špatné. Doléčil jsem zranění. Podíval jsem se na svět z jiné než hokejové stránky a naučil se anglicky. Mělo to svá pozitiva, ale jsem zpět a o další motivaci mám postaráno,“ svěřuje se.

Ztratil během roční pauzy něco ze svého brankářského umění? „Neztratil jsem nic. Do hokeje mám chuť. To je zásadní. Hokej se přece jen neustále vyvíjí a mění, takže pokud mi něco chybí, musím to dohnat,“ uvažuje.

„Z konce v Kometě Brno jsem byl otrávený, takže jsem bez myšlenek na hokej vydržel dlouho. Což mě mrzelo, ale na hokej jsem už nemyslel. Nakonec jsem se ale rozhodl k návratu. Když člověk celý život hraje hokej, tak se to v něm ozve. Play-off jsem začal sledovat,“ povídá gólman.

Co během dvanácti měsíců strávených za hranicemi dělal? „V Austrálii působí mnoho Kanaďanů nebo Američanů. Nějaké ligy tam existují, ale podívat jsem se nezašel. Spíš jsem si zahrál fotbálek a nakoukl do tajů v Austrálii populárního rugby. Líbilo se mi a chytlo, ale pouze jako fanouška. S mojí postavou bych si ho asi nikdy nezahrál (smích),“ uzavírá.