„Každý si plnil to, co měl,“ hodnotí Vojtěch Cestr

K a d a ň / K r a l u p y n / V l t a v o u - V duelu proti Středočechům z Kralup se nakonec neprojevila vysoká marodka kádru. Kadaňští si se soupeřem poradili tříbrankovým rozdílem. Svou první branku v této sezóně, která byla současně premiérovou ve druholigové soutěži, si připsal Vojtěch Cestr, mladší bratr taktéž kadaňského obránce Václava Cestra.

Jak hodnotíte vítězný zápas s Kralupami nad Vltavou?

„Utkání jsme měli víceméně od začátku na své straně, kromě tedy druhé dvacetiminutovky. V té nás soupeř spíše tlačil. V obranném pásmu jsme ale hráli svoji hru, ve třetí části nám pak padly ještě nějaké branky, díky čemuž jsme pak duel dotáhli do vítězného závěru.“

Gratuluji k první brance v letošní sezóně, zároveň ve druhé lize...

„Děkuji. Upřímně ale ani nevím, jak se mi to podařilo. (směje se) Plácl jsem do toho a pak už jen vidím Macháněho (Petr Macháček), jak jede ke mně, že padl gól. Původně jsem myslel, že to byla jeho branka, ale nakonec to nešťastně tečoval někdo z hostujících hráčů.“

Nastupujete v jednom týmu se svým starším bratrem, jaké to pro vás je?

„Ze začátku, když jsme spolu nastupovali, tak to pro mě bylo lepší. Je to přeci jenom starší brácha, má více zkušeností, a tak mi předával a i stále předává rady a sděluje postřehy ze hry.“

Kromě hokeje máte také své zaměstnání. Jak je těžké skloubit hokej s prací hasiče?

„Je to obtížné, a to i s ohledem na tréninky, jelikož sloužíme na směny. Nemohu si jen tak vzít dovolenou, kdy se mi zachce. Snažím se být co nejvíce v kontaktu s trenéry a být co nejvíce mužstvu nápomocný.“

Kádr postihla vysoká marodka, což v mnohých vyvolalo mírné obavy. Vypadá to, že byly nakonec zbytečné...

„Každý hrál to, co měl, což bylo od samého začátku důležité. Naštěstí to nakonec celé dopadlo dobře a jsou z toho tři body.“

V utkání proti Kralupům bylo i několik vyhrocených situací...

„Jsem rád, že jsem u těchto situací zrovna nebyl na ledě. Vnímám to samozřejmě negativně, ale snažím se zachovat chladnou hlavu. Někdy to samozřejmě nejde, ale spíš se snažím udržet klid.“

Pořád ve vzduchu visí otazník nad bojem o záchranu. Sledujete celou situaci v kabině?

„Určitě to všichni v šatně sledujeme. Během utkání se snažíme to nesledovat, nemyslet na to a hrát to, co umíme a na maximum. Koukneme pak na to vždycky po zápase, ať víme, jak na tom jsme.“

Foto: Václav Vlasák, Stanislav Kocourek