„Nemohl jsem si přát nic lepšího,“ říká D. Král.

K a d a ň - Dominik Král se poprvé v brance Kadaně jako jednička postavil v ligovém utkání proti pražské Kobře. Již zde podal výborný výkon, čemuž pomohl A-týmu k zisku 1 bodu za porážku v prodloužení. Druhou příležitost dostal hned další domácí duel proti Řisutům, kde přispěl k jednoznačné výhře 5:1 a už to vypadalo na vychytanou nulu. Dokonce se stal hráčem zápasu.

Jaké jsou vaše bezprostřední emoce po vítězném klání?

„Je to strašně skvělé! Utkání proti Řisutům byla moje druhá šance si zachytat v druholigové soutěži. Jsem překvapený, jak jsme se jako tým v rámci dvou duelech dokázali adaptovat na lepší hokej. Je to opravdu super! Jsou to pro nás důležité tři body.“

Co říkáte na gólovou situaci, u které jste si zapsal asistenci?

„Abych řekl pravdu, během utkání se tak soustředím, že jsem se o asistenci dozvěděl až po konci zápasu, když mi rodina gratulovala. (směje se)“

Vychytaná nula byla na dosah...

„Snažím se podat vždy co nejlepší výkon, a to bez ohledu na výsledek. Za nulu bych byl samozřejmě rád, ale nemohu nad tím příliš přemýšlet, protože se pak vždy něco podělá. (směje se)“

Co se podle vás změnilo od duelu s Pískem?

„Zdálo se mi, a myslím, že nejsem jediný, že jsme spíše hráli na sebe, každý hráč. Po debaklu s Pískem se určité věci změnily a na Kobře už to bylo znát. Tam jsme nastoupili jednoznačně jako jeden tým, jeden celek. Místy s námi soupeř měl velké problémy, takže to bylo určitě znát. I když to nakonec skončilo jedním bodem, je to pro nás jednoznačně ziskový duel.“

V děkovačce jste poslední zápasy v jejím čele. Jak se v této roli cítíte?

„V juniorce to nebylo takové, v Kadani jsou pro mě tyhle chvíle novinkou, které si moc užívám. Přestože jsem tedy trochu introvert, tak jelikož to dělá radost fanouškům, dělá to radost mně. Proč ne. (směje se)“

V porovnání s juniorskou soutěží je zde asi rozdíl...

„Přišel jsem z Regionální ligy juniorů a je to pro mě poměrně velký rozdíl. Nějakou dobu jsem tedy trénoval se sokolovským A-týmem, ale i tady jsou nějaké rozdíly.“

Pociťujete před zápasy nervozitu?

„Nervozita není, snažím se co nejvíce soustředit na tréninky, na zápasy. Mám také určité rutiny, které si snažím před každým utkáním udržovat. Nervozitu tak úplně odbourávám.“

Mohl byste fanouškům prozradit jednu z vašich rutin?

„U mě je to jenom o cvičení nebo o nastavení hlavy na trénink/zápas. V podstatě základem je určité rozehřátí, protažení. Na pozici brankáře je strašně důležité házet tenisáky, ať je to o zem, o zeď, žonglování. K tomu ještě doplňuji Rubikovu kostku na ruce, hlavu a oči. To je pro mě osobně důležitá věc.“

Jak byste zhodnotil zázemí a tým?

„Zázemí je tu moc dobré, takové jsem upřímně nečekal. Máme velkou kabinu s velkými prostory navíc. Co se týče kluků, je tu skvělý tým a pro mě jakožto pro nováčka v druhé lize, jsem si nemohl přát nic lepšího.“

A jak funguje spolupráce mezi kadaňskými gólmany?

„S Géňou (Dominik Gerstner) a Běhym (Richard Běhula) jsme si sedli velice dobře, vzájemně jsme si oporou, za což jsem rád.“

Foto: Václav Vlasák (www.presskadan.cz)