K. Chmelová: „Tvoříme super partu.“

K a d a ň - Ženský tým má od bronzového medailového úspěchu už nějaký ten pátek od zápasů pohov, proto jsme se rozhodli trochu zaměstnat kadaňskou rodačku a hrající trenérku Kláru Chmelovou s rozhovorem.

Extraliga žen se přesunula z Litvínova do Kadaně...

„Už pár let zpátky jsem slyšela, že litvínovský klub chtěl svůj ženský kádr zrušit. Když jsem se dozvěděla, že by byla možnost tým přesunout do Kadaně, souhlasila jsem. Věděli jsme, že v okolí Kadaně je spousta mladých holek, pro které by to bylo fajn mít příležitost otrkat se v ženské lize. Plus jsme ještě mohli počítat s některými bývalými hráčkami právě z Litvínova.“

Jak hodnotíte sezónu z týmového hlediska?

„Před sezónou jsem si přála, abychom ji odehrály hlavně důstojně, bez velkých porážek. Avšak v průběhu sezóny, jak se tým začal postupně formovat, jsme se začaly zlepšovat a postupně myslet i na lepší výsledky. Konečné třetí místo je krásné a před začátkem sezóny by to pro mě byla představa jako z říše snů. Nyní, když máme za sebou první sezónu v lize, doufám, že s nabytými zkušenostmi přijdou v budoucnu ještě lepší výsledky.“

Byla jste nejlepší střelkyní týmu, jak to hodnotíte z osobního hlediska?

„Jedině pozitivně. Od léta, kdy jsme dávali tým dohromady, neměla jsem žádné myšlenky, co se týče individuální hry. Rok jsem nehrála, takže očekávání jsem neměla žádná. Začátek sezóny nebyl úplně ideální, ale pak už se to zlepšilo. Přišly jak lepší týmové výsledky, tak ty individuální. Samozřejmě to může být vždy ještě lepší.“

Do týmu přišly nové tváře. Jaká jste byly v kabině parta?

„Jak jsem říkala, tým se formoval postupně. Některé holky přišly v průběhu sezóny, takže i týmové klima se postupem času měnilo. Máme mezi holkami velké věkové rozdíly (13 - 37 let), což občas bylo znát. Na konci sezóny už jsme se ale všechny více poznaly a podle mého názoru vytvořily super partu, ve které jsme rády.“

Byla jste v roli hrající trenérky...

„Role trenéra a zároveň hráčky není ideální, a to jak z hlediska organizace, tak z hlediska postavení v kolektivu. Ze začátku to bylo velmi složité, nevědělo se, kdo bude tým trénovat, bylo ale jasné, že minimálně na zápasy mi bude muset někdo pomáhat. Po pár zápasech se situace vyjasnila a koučování se ujal Roland Wágner, kterému také občas vypomohl Miroslav Novák. Tímto klukům ještě jednou děkuji za celou sezónu a díky nim máme na krku bronzovou medaili. Závěrem, bylo fajn si roli trenérky vyzkoušet, ale v budoucnu bude stačit, když mi zbyde jen vedlejší role pomocného organizátora a hlavně role hráčky.“

Jak se těšíte na letní přípravu?

„Bude to zase trochu něco nového. Svou poslední týmovou letní přípravu jsem absolvovala asi před 10 lety, tak doufám, že to přežiji. Ne, těším se. Hlavně se sejdeme zase s holkami a užijeme si ji společně. Samozřejmě nás to připraví na sezónu i po fyzické stránce.“

Jaká jsou očekávání pro následující sezónu?

„Jak už jsem říkala, chceme se pořád zlepšovat a zkusit potrápit i týmy, co skončily před námi. Dále si také přeji, abychom fungovaly dobře jako tým, byly i nadále dobrá parta a hokej si společně užívaly.“

Foto: Max Matúš Lacko