P. Kuboš: „Musíme makat celých 60 minut.“

K a d a ň / Ú s t í n / L a b e m - Desáté kolo Kadani nepřineslo znovu žádný bod, přestože nad Slovanem vedla. První branku si v tomto utkání připsal devatenáctiletý rodák z Ostravy, který ze své hole ve dvacáté minutě přemohl svého jmenovce Petra Hamalčíka.

Jak byste zhodnotil duel proti Slovanu?

„V první třetině jsme se rozehráli, ale dostali jsme nešťastný gól v oslabení, který jsme si ztečovali sami. Následně jsme srovnali skóre, ale zbytečnými chybami a fauly jsme ztratili celý zápas.“

Ve hře máte fáze, kdy tlačíte na soupeře a často střílíte na bránu. Poté přijde úplný opak a končí to porážkou...

„Vůbec netuším čím to je. Asi nás to nějak uspokojí, ale pak nešlapeme celých šedesát minut, jak bychom měli. Jsme mladý tým a nejsme na to úplně zvyklí. Nicméně tohle se nám nemůže stávat, to není omluva. Musíme odmakat celé utkání a ne jen část.“

Ve zbývajících dvou minutách místo tlaku a srovnání přišla dvě vyloučení. Bylo to již zapříčiněno nějakou křečí?

„Určitě je to i o psychice. Stav zápasu byl o gól a kluci šli na přesilovku. Pak ale přišlo takové zatáhnutí za brzdu a faulovali jsme. Musíme zachovat chladnou hlavu a tomuhle se vyvarovat. Naším cílem je dávat góly a i v takovém střetnutí srovnat, přestože zbývá pár vteřin do konce.“

Jak zvládáte situaci v kabině?

„Je to pro nás určitě hodně nepříjemné. Jak jsem již říkal, jsme mladý tým a mnoho z nás takovéto pocity nezná - deset zápasů bez bodů. Pořád věřím, že se to konečně otočí a nějaké body uděláme.“

Prosadil jste se a přidal na své konto první branku mezi muži. Jak ke gólu došlo?

„Ústecký obránce ve vlastním obranném pásmu vystřelil puk, který jsem chytl před naším brankářem. Vyvezl jsem ho do útočného pásma a chtěl jsem to dát na křídlo, moc jsem ho tam ale neviděl. Všiml jsem si, že si na mě obránce vystoupil, tak jsem si ten kotouč hodil za něho, přebruslil jsem soupeře. Jakmile jsem se za něho dostal, tak mi hlavou proběhlo, že z toho úhlu vystřelím, ale naštěstí jsem si to rozmyslel a udělal kličku do bekhendu. Střela gólmanovi propadla a puk se dostal naštěstí za brankovou čáru.“

Vzal jste si kotouč?

„Ano, puk jsem si vzal, má ho u sebe kustod. Zrovna si pro něho půjdu. Jsem za to strašně rád.“

Takže asi provětráte peněženku...

„Už jsem slyšel, že první bod mezi muži, a tedy v mém případě první gól je dost ceněný, takže to bude hodně drahé (směje se).“

Jste původem z Ostravy. Jak zvládáte takovou dálku od domova?

„Ze všech českých hráčů z týmu to mám domů možná nejdál, takže se za rodinou v podstatě nedostanu. S rodinou si hlavně voláme, je to pro mě psychická podpora. Doufám, že je brzy uvidím.“

Váš otec, Petr Kuboš, po pauze opět oblékl dres...

„Je to super. Taťka měl krátkou pauzu a teď dostal šanci hrát v druhé lize za Nový Jičín. Jsem za to rád, že se na něho mohu dívat. Předává mi hodně zkušeností a doufám, že si s ním budu moct ještě někdy i zahrát.“

Co očekáváte od střetnutí v Havířově?

„Minulou sezónu jsem v Havířově sám působil v juniorském kádru a s A-týmem jsem trénoval. Hraje se tam nepříjemně, ale jedem tam udělat tři body, nesmíme v podstatě nikam couvnout. Nic jiného nám nezbývá.“

Foto: Patrik Žák, Markéta Křížová a Jan Gebauer