Jaroslav Kreuzman končí své působení v Kadani

David Schlegel | 03.09.2005 | |



Zúžení kadaňského kádru se vedle slávistického obránce Lukáše Špeldy a někdejšího hráče Ústí nad Labem Zdeňka Kudrny dotklo také hráče, který je s kadaňským hokejem dlouhodobě spjatý. Jaroslav Kreuzman byl jedním z klíčových hráčů, kteří Kadani pomohli k postupu do první ligy a bez přestávky vydržel v týmu po všech osm prvoligových sezón. Plzeňský odchovanec si zaslouží vzpomínku, protože prožil velice bohatou hokejovou kariéru. Článek v trochu upravené podobě kdysi autor publikoval v celostátním Deníku Sport.

 
Je posledním pamětníkem v kadaňském týmu, který odehrál všech dlouhých osm prvoligových sezón. Celý život hraje na postu bránícího levého křídla a úspěchy se v jeho hokejové kariéře střídají s neúspěchy jako aprílové počasí. Téměř vždycky hrál v týmech, které hrály na úplné špici nebo naopak na samém konci tabulky. A hned v první sezóně mezi dospělými útočil na mety nejvyšší. Jako dvacetiletý mladík skočil na podzim 1991 rovnýma nohama do nejúspěšnější sezóny Plzně od konce padesátých let. Během stříbrného tažení však získal takové zkušenosti, jaké snad nemá ani Steve Yzerman za čtrnáct let kapitánování v Detroitu.

V průběhu pátého zápasu čtvrtfinále s pražskou Spartou se strhla bouřka a dírami ve střeše stadionu začal déšť kropit ledovou plochu. Kromě toho se na ledě občas zablýsklo a zahřmělo v pravém smyslu slova. Po rozhodující bitvě s Vítkovicemi, kterou před neuvěřitelnými 11 000 diváky odehrála Plzeň s pouhými čtyřmi obránci, plzeňští fandové samou radostí zapálili stadion. A konečně, ve čtvrtém finálovém zápase v Trenčíně rozhodčí Lípa, plzeňský rodák, v rozporu z pravidly neuznal tehdejší Škodovce za stavu 1:1 branku, poněvadž neukázněný divák vhodil na led druhý puk. Autorem oné neuznané branky byl právě Jaroslav Kreuzman. "Na tuhle sezonu pochopitelně rád vzpomínám, ale tehdy jsem měl strašný vztek. Absolutně jsem si nepřipouštěl, že by gól vůbec mohl neplatit. Rozhodčí Lípa naprosto podlehl atmosféře trenčínského kotle a i v dalších momentech učinil spoustu sporných rozhodnutí. Už jsme tehdy neměli síly, spousta hráčů pro zranění nehrála a jiní překonávali velké bolesti," ještě dnes překonává rozčarování bývalý plzeňský útočník. Finále rozhodla ve prospěch Trenčína svým famózním výkonem současná hvězda Králů z Los Angeles Žigmund Pálffy, pro jehož tehdejší hru byly charakteristické zejména smrtící brejky.

Kreuzman sehrál velký zápas v prvním vítězném semifinále proti Vítkovicím, kdy nejprve přihrál Michalu Strakovi na vyrovnávací gól, aby za tři minuty sám strhl vedení na stranu Plzně. "To byl opravdu můj životní zápas. Asi už zůstane nejlepším zápasem mé kariéry," říká hokejista, který si v Plzni vysloužil pověst obrovského bojovníka se srdcem na správném místě. Po neúspěšné sezóně 1992/93, kdy Plzeň od baráže zachránilo jen dělení federace, odešel do Karlových Varů. "Za celý rok jsme prohráli jediné utkání v Písku, a přesto jsme skončili až druzí. Rozhodlo naše horší skóre," komentuje neuvěřitelnou sezónu hráč.

Podle Andyho Warhola má každý člověk svých patnáct minut slávy. Těch svých patnáct minut slávy v hokejové kariéře si Kreuzman prožil v sezóně 1994/95, tentokrát mu je na rozdíl od rozhodčího Lípy nikdo nesebral. V době stávky hráčů NHL přijelo do Plzně s Jaromírem Jágrem v sestavě dosud neporažené Kladno. Plzeňská třináctka se postavila k Jágrovi jako žárlivá manželka, která svou největší konkurentku vidí v puku. Kladenského útočníka z ledu doslova vygumoval a hru mu úplně znechutil. Jágr si nepřipsal ani bod a Kladno poprvé prohrálo. "Bylo důležité, aby se Jágr k puku vůbec nedostal. Jakmile má puk, je velmi těžké s tím něco udělat, protože je to nejlepší hokejista na světě." Právě s bratry Martinem a Michalem Strakovými, s kterými hrál v době zmíněné stávky v jedné formaci, se mu hrálo nejlépe. "Martin Straka je hokejista světového formátu, s bratrem Michalem se dobře doplňovali, já měl více obranných úkolů," vysvětluje Kreuzman.

Následující sezónu hrál ještě v Plzni, ale měl střídavý start v Karlových Varech, se kterými v baráži vybojoval postup do druhé nejvyšší soutěže. "Abych se přiznal, už si na soupeře ani nepamatuji, baráží jsme tehdy prošli jako nůž máslem." Po příchodu trenéra Eduarda Nováka vypadl ze základního kádru Plzně a odešel definitivně do lázeňského města. "Tam se mi moc nedařilo a vyměnili mě za zkušeného Romana Božka do Jindřichova Hradce, který byl tehdy poslední. Na konci jsme se vzchopili a vybojovali pěkné desáté místo."

Po sezóně odešel Kreuzman do Kadaně, která hrála až třetí nejvyšší soutěž. Královské město však druhé lize kralovalo a na řadu tak přišla další baráž, v níž se Kadaň v nervydrásající sérii střetla s Přerovem. První dva zápasy se hrály v Přerově a už ten první naznačil, že půjde o tuhý boj. Obě mužstva se za stavu 1:1 poprala a poté, co Kadaň vstřelila čtyři branky, domácí diváci stav 1:5 neunesli, zaházeli ledovou plochu a zápas se nedohrál. Hosté vyhráli i druhý zápas a zdálo se být rozhodnuto. Jenže chyba lávky. Kadaň oba své domácí zápasy prohrála a k pátému zápasu odjela na neutrální led do Třince, protože Přerov byl potrestán za výtržnosti diváků v prvním utkání. Zápas obrovské důležitosti sledovalo pouhopouhých 250 diváků a Kadaň nakonec 3:0 zvítězila, když Kreuzman zaznamenal klíčovou druhou branku. "Pátý zápas byl rozhodující, v šestém jsme jen potvrdili náš postup na domácím ledě," popisoval.

Po postupu do 1. DZ ligy v sezóně 1998/99 bojoval o místo v sestavě. Po skončení sezóny podepsal novou smlouvu s Kadaní teprve po přímluvě trenérů po začátku letní přípravy. Přišel tak o své oblíbené číslo třináct. Trenér Kadaně Alois Chlustina to vysvětluje: "Ještě v době, kdy neměl podepsanou smlouvu, si vzal dres s třináctkou na zádech Petr Černý. Kreuzman mu ji pak velkoryse nechal. Zatímco Černému moc štěstí nepřinesla, Kreuzman hraje s novým číslem 24 jako vyměněný. Při našich současných problémech s levými křídly je na ledě prakticky ob střídání," říkal trenér v říjnu 1999. Kreuzman se v sezóně 1999/00 stal jednou z hlavních opor Severočechů. "Jarda je obrovský dělník ledu, branek sice mnoho nedá, ale jeho osobní statečnost, skvělá práce v oslabení a jeho minimální účast na ledě při obdržených brankách z něj dělají velice platného hráče," říkal o něm trenér.

V sezóně 1999/00 se ani tak zkušený hráč jako je Kreuzman nevyhnul zkratu. V zápase v Třebíči zasáhl ve čtvrté minutě hokejkou v obličeji útočníka Milana Buďu (nyní nová posilu Znojemských Orlů) a byl vyloučen do konce zápasu. Buďa se navíc na tehdejším debaklu Kadaně podílel gólem a další přidal jeho kolega z útoku Oldřich Bakus (nynější hráč jihlavské Dukly), který ve druhém kole téže sezóny zranil pro změnu Kreuzmanova tehdejšího spoluhráče z útoku Jaroslava Vogeltanze (po sezóně pak ukončil kariéru) tak nešetrně, že ho vyřadil ze hry na půl sezóny. Trenér Chlustina však popřel, že by se Kreuzman za spoluhráče mstil. "Byl to neúmyslný zákrok. Hodně nás oslabil, pomstu za likvidační faul Bakuse v tom ale nehledejte." Kadaň v sezóně 1999/00 i 2000/01 přišla o postup do play-off až v závěrečném kole základní části. Teprve o rokn později si Kadaňáci vybojovali po výhře ve Žďáru nad Sázovou - jak jinak než v posledním kole - postup do play-off. Kreuzman stále nastupoval na levém křídle, ale v posledních letech jeho role v týmu slábla. Ve své poslední sezóně nenastoupil ani do všech zápasů. Jediný gól v sezóně 2004/05 si připsal stylově ve svém posledním zápase v dresu Kadaně, kdy položil základ výhře v prestižním okresním derby v Chomutově. "Trenéři tak rozhodli, akceptuji to. Odvedl u nás hodně, chci mu proto sehnat angažmá," řekl kadaňský manažer Alois Chlustina v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes.

 
 


Generální partneři

© 2013 - 2024   Sportovní klub Kadaň, a.s. & eSports.cz s.r.o. | ODM