Kadaňské hokejisty vede námořník
| 
Na konci minulého týdne jsem se poprvé sešla s novým kadaňským lodivodem Ladislavem Kubátem. Osobně jsem čekala průměrného a postaršího trenéra druholigového klubu. Když jsem si ale podala ruku s mužem, který by měl letos přivést Kadaň do play-off, mé představy se zcela změnily. Kubát je charismatický muž s tmavě modrýma očima a pevnou představou, jak bude kormidlovat Kadaň v divokých vodách první ligy.
Šatna skoro praská ve švech, kolik hráčů momentálně testujete?
Teď máme do pole třicet hráčů a tři brankáře. Z toho je dvanáct obránců a zbytek tvoří útočníci.
Tolik hráčů si přece Kadaň se svým rozpočtem nemůže dovolit. Kolik hokejistů nakonec zůstane?
Na konečněm stavu kádru se ještě budeme domlouvat s manažerem, záleží na penězích a také na tom, zda hráči nezískají smlouvu někde jinde. Do sezóny bychom si chtěli nechat třináct až čtrnáct útočníků a osm až devět beků.
Dostanou letos svou příležitost také junioři?
Prvoligová pravidla žádnému klubu nepřikazují, kolik juniorů by se mělo v týmu objevit. Já se na celou situaci dívám asi takhle. Pokud se jedná o juniora, který hrál extraligu, tak jeho výkonostní úroveň je mnohem lepší. Když junior hraje v druhé lize, rozdíly už jsou opravdu znát. Abych zařadil juniora do stálé sestavy, musel by být opravdu talent. Říkám to upřímně, ale ani většina extraligových juniorů se v první lize neuchytí. Letos zkoušíme mladých hokejistů dost, ale zatím nevím, co z nich bude.
Přijdou v průběhu přípravných zápasů ještě další hráči?
V nejbližších dnech čekáme posilu z Litvínova, také využíváme smlouvu s Karlovými Vary, kde stále jednáme o možném angažmá Kamila Tvrdka a Lukáše Pecha. Jenže musíme počkat, zda se tihle dva neuchytí ještě někde jinde.
S týmem nejste dlouho, za sebou máte teprve letní přípravu. Použil jste na kluky nějaký speciální recept?
V letní přípravě jsem se zaměřil na sílu, dost jsem se věnoval také vytrvalosti. K tomu jsem využil hlavně kolo, na kterém všichni jezdili dvakrát týdně. V kopcích jsem zkoušel třeba kilometrové úseky, kdy jsem hráče donutil jet naplno, abych věděl, jak jsou na tom morálně a kdo jak si umí hrábnout.
Šlo všechno jako po másle nebo jste narazil i na nezvladatelné překážky?
Potkala nás jediná nepříjemná věc a tou byl a ještě částečně je velký počet zraněných hráčů. Docela mě to zarazilo. Achillovky, kolena... Některá zranění si kluci přinesli už z dřívějška. Třeba Michal Oliverius si přinesl zranění ještě z Mladé Boleslavi. Chvíli naplno trénovala jen polovina hráčů, pět chodilo aspoň do posilovny a zbytek byli totální marodi. S tímhle stavem jsem spokojen nebyl, ale nedalo se nic dělat, protože zdraví člověk neporučí. Určitě jsem hráče nepřetěžoval. Dokonce jsem měl představu o ještě tvrdším tréninku, ale z toho jsem nakonec musel slevit.
Stanovil jste si nějaké priority, jak budete dále postupovat při tréninku na ledě?
Dopředu je těžké stanovit, jak budu postupovat. Nejdřív musím jednotlivé hráče blíž poznat, jak jsou na tom, jaké mají nedostatky. Podle toho se zařídím. Ale jinak dávám důraz na obratnost, tréninky jsou víc herní. Zaměřuji se hlavně na přihrávky, výměnu míst. Preferuji spíš bruslařskou část hokeje.
Ve čtvrtek jste poprvé viděl kompletní sestavu na ledě. Jaké máte dojmy?
Ve čtvrtek jsem nechal kluky dvě hodiny volně hrát a sledoval jsem, jak si vedou. Některým jsem říkal chyby rovnou na místě, ujasnili jsme si, jak bych si to představoval. Na tomhle tréninku byli i hráči, které jsem do té doby ještě ani neviděl.
Kolik pětek vezmete na první přípravný zápas do Ústí?
Do Ústí rozhodně všichni nepojedou, tam můžeme vzít jenom čtyři pětky. V dalších zápasech kádr zase obměníme, aby se na ledě prostřídalo všech šest pětek. Potřebuji je vidět v akci úplně všechny.
Patříte mezi trenéry "kliďase" nebo jste rozený cholerik?
Snažím se být klidnější, ale když je třeba dokážu taky zařvat. Sami jste mě už slyšeli. Občas je to nutnost. Samozřejmě se snažím hráče příliš nestresovat, spíš jim své požadavky v klidu vysvětlím. Ale někdy to prostě nejde a člověk se musí ozvat, aby kluci znali hranice.
Každého jistě zajímá, jak vysoký cíl jste si v černožlutých barvách stanovil?
Vedení klubu i já máme jediný cíl, aby SK Kadaň letos hrála play off. Chtěli bychom zlomit "prokletí", abychom znovu nezůstali devátí.
Prozraďte nám nejbližší výhled do budoucna..
Od pondělka budeme ještě pořád trénovat jednofázově, ale už nám konečně začnou i přípravné zápasy. Druhý týden v srpnu pak zahájím dvoufázový trénink. Kolem dvacátého oznámím jména hráčů, kteří u nás rozhodně nezůstanou. Pak už bychom chtěli mít kádr pohromadě. Teď ještě čekáme na příchod některých extraligových hráčů a mezi mladíky hledáme možné talenty. U některých už vím, že na první ligu nemají. Ale pokud budou dál hrát ve druhé lize a jejich forma se zlepší, není vyloučeno, že by mohli v další sezóně nastoupit za Kadaň. Jsou to mladí kluci, ne každý může jít hned do první ligy.
Tahle otázka je sice poněkud předčasná, ale přece jen se musím zeptat. Cítíte rozdíl mezi první a druhou ligou?
Rozdíl určitě cítím. První liga je rozhodně na vyšší úrovni. To znamená, že i hra má jiný šmrnc. Samozřejmě velké rozdíly způsobuje už to, že první liga je profesionální, kdežto ve druhé lize hrají chlapi po práci.
Všimla jsem si, že hráči se slézají na trénink jako švábi na pivo. Jak jsou na tom s disciplínou?
Zatím jim toleruji pozdní příchody, protože mají novou výstroj, tak ještě hodně upravují. Později budou dané sankce za pozdní příchody. Teď jim ještě nechávám relativní volnost. Ale musí si uvědomit, že hokej je jejich práce a za prohřešky budu rozdávat finanční pokuty.
S Ladislavem Kubátem jsem se rozloučila po příjemně strávené půlhodince. Na tváři mu zůstal tajemný úsměv, který nenápadně naznačil, že brzy se dočkáme dalších novinek. Všechny se včas dozvíte.
