"Byla by pro mě ohromná čest zahrát si jednou za kadaňské áčko," říká letošní vítěz juniorské extraligy Robert Černý

K a d a ň - Kadaňský hokej je nemalou mírou podepsán pod letošním titulem juniorského týmu Pirátů Chomutov. Součástí mistrovského kádru, pod vedením trenérského triumvirátu ve složení Jaroslav Liška, Martin Ťupa a Zdeněk Skořepa, bylo i několik hráčů, kteří začali s populárním sportem právě na zimním stadionu v Kadani. Jedním z nich je i obránce Robert Černý, kterému od mala přezdívají Bert.

Robert Černý, jak již bylo zmíněno, začal dělat první hokejové krůčky v Kadani. „ Na led jsem se poprvé postavil ve třech letech,“ prozrazuje mladý zadák a zároveň dodává. „Za to, že teď hraju, můžu děkovat svému tátovi, který mě k hokeji přivedl. Právě táta mě toho na ledě nejvíce naučil.“

Právě otec byl také první trenérem novopečeného juniorského šampiona. „Už od mala mě trénoval táta, což bylo pro mě obtížnější, protože na mě byl dvakrát tak přísnější než na ostatní. Proto jsem se snažil nikdy nic nevypustit, to by jinak byla doma hádka, kterých i tak nebylo málo.“ (smích) ohlíží se „Bert“ za počátky své hokejové kariéry.

Jako většina hokejistů, tak i Robert Černý neprovozoval v útlejším věku jen jeden sport, ba naopak. „Když jsem byl mladší, tak jsem společně s hokejem hrál ještě tenis a fotbal. Bylo to pro mě dobré zpestření. Vždy ale pro mě byl hokej prioritou,“ objasňuje své doplňkové sporty student kadaňského gymnázia.

Se školou to mívají mladí hokejisté trošku těžší, hlavně co týče docházky ale i jiných věcí. „Momentálně jsem ve čtvrtém ročníku Gymnázia v Kadani. Škola se mi snaží jít ve všem vstříc. Spolupráce je velmi dobrá, za co chci hodně poděkovat, protože někdy je opravdu obtížné skloubit hokej a školu.“ říká a zároveň děkuje letošní vítěz juniorské extraligy.

Robert Černý (druhý zprava) se svými spoluhráči po rozhodujícím finále s Litvínovem

Mladý obránce prožil povedenou sezónu, kterou zakončil ziskem juniorského extraligové zlata a debutem v reprezentačním dresu. „Minulá sezóna byla nádherná. Už Nikdy na ní nezapomenu. Za tu dřinu, kterou jsme si s klukama prošli, v celé sezóně byl titul mistra krásnou odměnou. Třešničkou na dortu pak byla pozvánka do reprezentace, kde jsem sehrál svoje první mezinárodní zápasy.“ říká k hodnocení uplynulé sezóny absolvent turnaje čtyř zemí hráčů do devatenácti let, které se v nedávné době uskutečnilo v Břeclavi.

Ve vyřazovacích bojích juniorské extraligy se Robertu Černému skórovat nepodařilo, i když šance na vstřelení, minimálně jedné branky, měl. „Myslím, že to chtělo někdy zavřít oči a zkusit to. Občas jsem totiž chtěl až moc kombinovat, ale pro mě jako obránce bylo samozřejmě důležitější góly nedostávat.“ přemítá nad důvody osmnáctiletý hokejista.

Na rozhodující finálový zápas Noen Extraligy Juniorů dorazilo do chomutovské SD Arény přes čtyři tísíce fanoušků. To na mládežnický hokej nebývá zvykem. Jak toto vnímal kadaňský odchovanec v pirátských službách? „Atmosféra byla úžasná. Tím víc jsme si ji užívali za rozhodnutého stavu a hlavně po zápase, kdy vypukly oslavy.“

Oslavy, aneb nedílná součást každého úspěchu, tudíž není divu, že i juniorští mistři republiky po zisku zlata slavili. „Oslavy byly obrovské a také dlouhé. Počítám, že týden minimálně. Někteří možná slaví ještě teď.“ říká se smíchem Robert Černý.

Robert Černý v utkání proti Rusku na turnaji čtyř zemí v Břeclavi.

Každý mladý hokejista sní o tom, že si zahraje na stadionech pro NHL a má jistě své hokejové vzory. Ani Robert Černý není výjimkou. „Já mám to štěstí, že už jsem si na takovém stadionu zahrál. Přesněji v Joe Louis Aréně v Detroitu. Kdybych si ale mohl vybrat, tak by to byl asi stadion v Bostonu. Při nejlepším si zahrát rovnou na všech,“ odhaluje s úsměvem a zároveň uvádí své vzory. „Momentálně nejvíce sleduji Marka Židlického a Erika Karlssona.“

Kromě hokejových vzorů má nadějný obránce i hokejové cíle. Jedním z nich je i hraní za seniorský tým rodné Kadaně. „Pro mě jako Kadaňáka by to byla ohromná čest. Jinak cíle mám samozřejmě ty nejvyšší. Snažím se jít krůček po krůčku. Uvidíme, nejtěžší bude se prorvat do seniorského týmu,“ říká odhodlaně hokejista, který má nejraději jídla z české kuchyně.

Díky tomu, že Robert pochází z Kadaně, tak zná i některé hokejisty, kteří prošli Sportovním klubem. „Ano, znám třeba Jakuba Mataie, který nyní hraje finále KHL za pražský Lev nebo Františka Lukeše hrající za Litvínov. A samozřejmě Petra Klímu, držitele Stanley Cupu, kterého obdivuji za to, co dokázal. Jsem proto strašně moc rád za každou jeho radu co mi kdy řekne.“

V hokejovém prostředí se najde dost hráčů, kteří mají nějaké talismany či rituály, které používají. „Talisman žádný nemám ale po každé si musím nasadit a zavázat pravou brusli. Ani už nevím, jak jsem na to přišel,“ uzavírá s úsměvem Robert Černý.

Foto: Petr Průša - piratichomutov.cz a Karel Švec - cslh.cz