Pracovat s hráči je přínosem také pro mě

Neodmyslitelnou součástí kadaňského realizačního týmu je kondiční trenér Jiří Matýsek. Protože ho divácká veřejnost téměř vůbec nezná, rozhodli jsme se udělat rozhovor také s ním, protože se podepisuje na kondici týmu, která hraje důležitou roli především v druhé polovině zápasu. Již v loňské sezóně jsme se přesvědčili, že kondice vedla ke třem bodům, když Kadaň přehrávala soupeře především v posledních třetinách.

Jak vypadá kondiční příprava Kadaně?
Celou přípravu jsme rozdělili na 2 fáze. Ta první, kterou máme teď, je rozjezdová, všeobecná. Ta má trvat asi 5 týdnů, cvičíme s činkami, děláme vytrvalostní věci, aby bylo vše pro kluky skousnutelné, snažíme se do přípravy zapojovat i hry. Druhá polovina bude mnohem intenzivnější, bude zaměřená více na fyzičku. Do přípravy jsme v Chomutově zapojili i zápasníky, kluci trénují na žíněnce. Tohle je zaměřené na všeobecnou koordinaci.

V Kadani proběhla změna trenérů, jak se Vám s nimi spolupracuje?
S novými trenéry je úžasná spolupráce. Karel Soudek je velice komunikativní, na úrovni je také komunikace s Radkem Šípem. V Kadani je vše jasně nastavené – jsme farma Pirátů. Vše tu pokračuje ve stylu vedení Jirky Čelanského, trenéři úzce spolupracují. Nová dvojice navázala na práci z předchozí sezóny.

Co všechno dělají kluci v téhle fázi tréninku?
Fungují na kole, běhají na dráze a v parku, občas zavítáme na běhy kolem Kamencového jezera v Chomutově. Změna prostředí je pro ně důležitá, dělá svoje. Pro kluky pak nejsou tréninky v žádném případě monotónní. Přínosem je také trénink na žíněnce, vidím na nich, že je baví.

Jak často se kluci podrobují takovým tréninkům?
Máme dny, kdy trénujeme dvoufázově a také dny, kdy je delší jeden trénink. Ve středu je na programu mimo jiné regenerace.

Jsou tréninky pouze ve Vaší režii nebo jsou ve spolupráci s Chomutovem?
Zatím je vedení tréninků pouze mezi mnou a trenéry Soudkem a Šípem. Trenéři přijdou s vizí, řekneme si, jak to provedeme a připravíme mikrocyklus na celý týden. Do tréninků se snažíme zapojovat třeba i vedoucího mužstva, je to pro něj také zpestření práce a je s klukama v permanentním kontaktu. Pokud si budeme všichni pomáhat, tým bude bezvadně fungovat, stejně jako za trenéra Čelanského. Až se k týmu připojí i masér Jirka Šíma, budeme kompletní.

Je rozdíl mezi přístupem starších a mladších hráčů?
Rozdíl tam rozhodně je. Trénují tu kluci z Kladna, jsou tu také kluci, kteří prošli více kluby, třeba Slávií či Litvínovem. Z jejich strany je úplně jiný přístup, jsou zvyklí makat, dřít, protože ví, že to má smysl. V loňském roce tu byli třeba Bílek s Divišem, ti si navíc dělali osobní tréninky, dělali to sami pro sebe. Mladší hráči o tréninku moc nepřemýšlejí, Ti starší se dost často ptají na jednotlivé cviky, mají zájem a chtějí znát důvody. Máme tu ale i hráče, kteří mají trenérské licence. Třeba Petr Jíra má licenci na trénování hokeje a basketbalu, pracovat s nimi je naopak přínos pro mě. Dost často se tak stává, že příprava je přínosem pro obě strany.

Je něco, co hráči vyloženě nesnáší?
Většinou jsou to krátké běhy, třeba trať na 800 metrů. Tam si kluci šahají až na úplné dno. Ale pokud je letní příprava správná, jsou hráči v pořádku na celou sezónu. Budou jim držet svaly, nebude docházet k žádným zbytečným svalovým zraněním, zánětům šlach nebo achilovek.

Děkuji za rozhovor.